Salát je pokrm připravovaný z jednoho či více druhů potravin pokrájených na menší kousky a ochucených nejčastěji zálivkou nebo dresinkem.[1][2] Nejčastější ingrediencí v salátech je listová zelenina. Saláty se mohou podávat jako předkrm (např. Caprese), jako příloha nebo obloha jídla, jako hlavní chod nebo i jako dezert.

Ingredience a přílohy

Kromě listů salátu (např. hlávkový salát nebo ledový salát) jsou užívány jako ingredience různé druhy zeleninybylinekkoření (zejména sůl, pepř), citronová šťáva, krutony (pouze pro posyp), jedlé houbyolivy, různé druhy masa (zejména šunkaslanina či kuřecí maso, ale i maso nasolené, vařené nebo uzené), sýrů (ementálmozzarella), mořské plody nebo ryby (většinou tuňák). Jako doplněk pikantních salátových jídel se někdy podává bílý chléb.

Salátová jídla s jiným základem než listovou zeleninou

Existují také saláty, jejichž základem ani ingrediencí není listová zelenina:

  • rajčatový salát: nakrájená rajčata s cibulí či další zeleninou, v nkěterých verzích s běžnou zálivkou nebo naopak pouze rajčata s nakrájenou mozzarellou – salát Caprese, kde jsou rajčata obvykle pouze přelita trochou octa a oleje
  • okurkový salát
  • rybí salát: ve všech možných variacích; stejně tak saláty s mořskými plody (krabí salát apod)
  • Wurstsalat: téměř výhradně z vařené klobásy (brühwurst) s přidáním octa a oleje, zatímco vlašský salát (v němčině Fleischsalat – masový salát) se zřídka vyrábí z masa, ale obvykle také z vařené klobásy či jiné uzeniny, která se přidává k majonéze. Kromě toho existují také saláty z hovězího nebo koňského masa, které se skládají z tenkých plátků masa naložených obvykle v octě, oleji a cibuli.

Druhy salátů

výběr

Salát (pokrm) – Wikipedie (wikipedia.org)


Saláty jsou samostatná kategorie stravování a je málo lidí, kteří by neměli alespoň některý druh rádi. Přesto jsou většinou považovány spíše za jakýsi doplněk celého menu zajišťující zdravou zeleninovou složku než jeho hlavní chod.

Přitom jde o kapitolu gastronomie, která už má dlouhou historii a je hluboce zakořeněná v jednotlivých kulturách. Různé salátové recepty jsou spjaté s určitými zeměmi a obdobími a patří k tradici, vznikají ale také zcela nové nápady a experimenty jako trendy moderní gastronomie.

5 zajímavosti, které jste možná o salátech nevěděli

1. Termín „salát“ pochází z latinského slova pro sůl, tedy „sal“. V období starého Říma byly saláty většinou pokrmy ze syrové osolené zeleniny vydatně zalité olivovým olejem a octovým dresinkem. Francouzi pak později začali používat slovo „salade“, z nějž pak vznikly varianty v mnoha dalších jazycích světa.

2. Kdo by si myslel, že z řecko-římské éry pochází také světově oblíbený Caesar salát, utnul by se o nějakých 2000 let, jde o kulinářskou modernu. Na svědomí ho má italský restauratér působící v Mexiku Cesare Cardiny, který údajně o jednom rušném víkendu roku 1924 jednoduše vytvořil salát z toho, co mu zbylo ve vyjedené kuchyni. „Dejte vše na stůl a udělejte si z tvorby salátu ceremonii!“, řekl prý tehdy svým hostům. Verzí příběhu je sice více, tato je ale nejvíce romantická. 

3. Jeden z prvních zaznamenaných receptů na salát obsahuje nejstarší britská kuchařka The Forme of Cury (napsaná ve 13. století). Šlo o pokrm složený ze salátových listů s pórkem a špenátem, dochucený česnekem a bylinkami, zdobený jedlými květy. Naše Magdalena Dobromila Rettigová o pět století později pak sepisovala recepty i na sladké saláty, jako třeba mix žemlí a ovoce. To pro většinu z nás asi moc do koncepce salátů nezapadá, jde ale o krásnou ukázku jejich variability.

4. Opravdu slavnou se však stala jiná variace na sladko, a to proslulý salát Waldorf. I když jej máme většinou spojený s vlašskými ořechy, překvapivě nebyly součástí zcela původního receptu. Ten sestavil v devadesátých letech 19. století Oscar Tschirky a pojmenoval jej podle newyorského hotelu Waldorf Astoria, kde pracoval. Na seznamu původních přísad figuroval celer, jablka a majonéza, a právě vlašské ořechy přibyly až asi o 30 let později. Tschirky je také autorem receptu na vejce Benedikt, tedy skutečný kuchařský mág.

5. Ve světě se zažila anglická fráze „salad days“, která znamená ve volném překladu „čas mladické nezkušenosti“. Odkazuje na období, kterým si projde v mládí každý, kdy se jako zelenáč učí z vlastních chyb. Poprvé byl tento termín použit v Shakespearově díle Antonius a Kleopatra z roku 1606.

 

https://pikant.cz/jidlo/99-zajimavosti-o-salatech-ktere-jste-mozna-nevedeli.html

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer